.

Egyptští bohové

Anubis - Bůh Mumifikace,Pohřebišť a průvodce mrtvých

26. srpna 2011 v 10:09 | Renshi and Kazuka
Anubis byl egyptský bůh mumifikace a pohřebišť uctívaný v podobě černého šakala. Díky tomu, jaký význam Egypťané přikládali mumifikaci a balzamování, patřil Anubis mezi nejdůležitější bohy. Anúbis je latinské označení, často se také setkáváme s názvem"Anup" nebo "Anúbis".
Vyobrazován byl buď jako ležící šakal nebo jako muž se šakalí hlavou. Jeho emblémem byla berla s vycpanou kůží bezhlavého zvířete. Pohřebiště se nacházejí na okraji pouště, kde se toulají šakali a divocí psi, proto měl Anubis tyto podoby - podoba černého šakala je častější.
S šakalím bohem se setkáváme téměř v každé hrobce a na každém sarkofágu. Je zobrazován i v Knize mrtvých, na nástěných reliéfech a na sochách. V chrámech většinou míval svou vlastní kapli. Jeho nejkrásnější a nejzachovalejší sošky pocházejí z nejzachovalejší pohřební výbavy všech dob, z hrobky krále Tutanchamona z Údolí králů.
Abubis je ochránce pohřebišť a zemřelých a objevitelem mumifikace, kterou poprvé provedl na mrtvole Usirea. Šakalí bůh byl vedoucím celého obřadu balzamování a měl i další funkce. Vítal zemřelé v podsvětí a doprovázel je na cestě k poslednímu soudu u boha Usira, kde bylo váženo jejich srdce na vahách spravedlnosti. Účastnil se také obřadu otevírání úst.
Kněží si při mumifikaci nasazovali Anubisovu masku, aby se bohu přiblížili. V Egyptě plnil důležitou úlohu a byl uctíván téměř po celé zemi.

Amon - Nejvyšší bůh = Stvořitel

25. srpna 2011 v 10:03 | Renshi and Kazuka
Jeden z nejvyšších bohů, později i nejvyšší.
Bůh, který vznikl jako první a jehož podstatu nikdo nezná, stvořitel a Pán světa. Zobrazován bývá v lidské podobě s korunou na hlavě, slunečním kotoučem a dvěmi pštrosími péry. Amonovým posvátným zvířetem byl beran, zobrazovaný obvykle v podobě sfingy. Centrem Amonova kultu byl Karnak, kde se nachází i velká alej beraních sfing. Amon byl bůh Théb.
Amon znamená "co je skrytý", "co není vidět", "utajený". Tento fakt je prokázaný mnoha podklady ze všech období.
Amon byl zobrazován nejčastěji v několika podobách:
Jako muž sedící na trůnu, jako muž s hlavou žáby, jako muž s hlavou urea (brejlovce), jako opice, jako lev krčící se na podstavci. V pozdějším období byl Amon byl zobrazován více jako beran s rohy směřujícími dovnitř, jako symbol úrodnosti. Manželka Amona byla bohyně Mut a jejich syn byl sluneční bůh Chon.

Bastet

24. srpna 2011 v 23:12 | Renshi and Kazuka
Bohyně Bastet byla ztělesnění rafinované ženskosti. Tak jako u každé ženy či kočky, v jejíž podobě bývala zobrazována, i u Bastet se za jejím klidem skrýval netušený temperament, který ji mohl změnit v obávané stvoření. Byla považována za ochránkyni lidstva.
Podoba: kočka, zřídka žena s kočičí hlavou držící sistrum
Původně se jednalo jen o místní božstvo, chránila město Tell el-Basta ležící v severovýchodní deltě. Díky prohlubování vztahů mezi jednotlivými oblastmi země se i Bastet stávala známější jako "Paní Obou zemí".
Její první svatyně vznikla v Tell el-Bastě v období Staré říše za vlády Pepiho I., který jí zasvětil kapli. Velkého významu se těšila také za vlády 22. dynastie, který pocházela z tohoto města a zvolili si ho také jako své rezidenční město.


Isis (Eset) - Boheně matka

23. srpna 2011 v 10:16 | Renshi and Kazuka
Isis patřila mezi nejvýznamnější bohyně starého Egypta.
Manželka boha Usira (Osirise) a matka boha Hora. Eset, Řeky a Římany zvaná Isis, byla nejvíce uctívanou bohyní starých Egypťanů. Byla také nejdéle uctívanou bohyní, a to nejen v egyptském, nýbrž v celosvětovém měřítku. První doklady o jejím kultu máme z konce 4. tisíciletí př. n. l. a poslední z poloviny 1. tisíciletí n. l. Eset byla jakýmsi ideálem ženy: ušlechtilá, krásná, milující, věrná, měla velký cit pro mateřství. K tomu byla ještě vybavena kouzelnou mocí, kterou využívala výhradně ke konání dobra a k hájení spravedlnosti.
Vyobrazení Eset známe ze starších dob poměrně málo. Od dob Nové říše patří naopak k nejčastějším, s nimiž se můžeme setkat na sarkofázích a rakvích, na zdech hrobek a chrámů. Dochovalo se rovněž mnoho reliéfů, plastik a sošek; na nich má vždy podobu krásné štíhlé ženy, hlavu jí zdobí buď prostá rouška stažená stuhou a stylizovaný královský trůn, koruna složená ze vzpřímených hlav posvátných kober, nebo kravské roky a sluneční kotouč. Na sarkofázích mívá široká křídla, roztažená v ochranném gestu. Osiris a Isis byli bohové, král a královna všech lidských bytostí. Jejich bratr Seth, bůh bouřky, si uvědomil že nikdy nebude mít takovou moc jako Isis a Osiris. Naplánoval konec jejich vlády. Zavraždil Osirise, rozřezal jeho tělo na čtrnáct dílů a pustil je po řece Nilu. Poté se Isis vydala po řece, shromáždila Osirisovo tělo kus po kuse a sestavila je, aby ho pohřbila. Osiris se poté odebral do podsvětí, kde se stal vládcem nad zemřelými a každý rok, v čas výročí jeho vraždy, jej Isis oplakávala. Její slzy naplnily řeku Nil a řeka se vylila z břehů.

Osiris (Usir) - Bůh plodnost, úrody a podsvětí

23. srpna 2011 v 9:37 | Renshi and Kazuka
Egyptský bůh Usir, též Osiris, nejčastěji zpodobňován s korunou, žezlem a důtkami. Symbolizoval nevyčerpatelnost přírody. V pozdní rozvinuté podobě svého kultu je bohem plodnosti, úrody a současně bohem zemřelých - vzkříšeným vítězem nad smrtí a králem podsvětní říše, kde mohou zemřelí žít věčným životem.
Usir byl podle víry dávných Egypťanů synem bohyně nebes Nut a boha země Geba, a vnukem boha vzduchu Šova a Tefnut, bohyně vlhkosti. Jeho sourozenci se naopak stali bůh Sutech, bohyně Nefthys a bohyně Ísis, jež byla současně i jeho manželkou.
Zatímco bohy pohřebního kultu soukromých osob byl především Chentiimentiu a Anup, usirovský mytologický okruh, jehož první doklady jsou známé z Textů pyramid, byl původně spojen výhradně s panovníkem: tvořil ideologický kontext královské moci, přesněji jeho pohřebního aspektu, v jehož rámci byl Usir chápán jako představitel věčné podsvětní podoby krále - vtěleného Hora. Od poloviny Staré říše byl Usir s ostatními podsvětními bohy ztotožňován (např. Chentiimentiuem a Sokarem). Od doby Prvního přechodného obdodí a Střední říše začal být prostřednictvím Textů rakví mýtus o Usirově (=panovníkově) cestě podsvětím a jeho zmrtvýchvstání vztahován na všechny zemřelé. Usir se tak stal jedním z nejuctívanějších staroegyptských bohů a tuto oblibu si udržel až do potlačení pohanských kultů křesťanskými římskými císaři.

Mytologie:
Usíre (Osíris) byl egyptským bohem plodnosti a úrody, na jeho bratra Sutecha zbyly neúrodné pouště a sucho. Sutech samozřejmě Usíreovi záviděl a rozhodl se, že se mu pomstí. Pozval ho k sobě na hostinu a v nečekané chvíli ho nechal chytit, spoutat a zabít. Jeho tělo pak roztrhal na několik kusů a ty rozházel po celém Egyptě.
Naštěstí Usíreova žena Eset, obětavá a milující, vyrazila na loďce na cestu s cílem najít všechny části manželova těla. I přes mnoho obtíží a překážek uspěla a za pomoci boha Anúbida manželovo tělo složila dohromady. Bůh slunce a hlavní z egyptských bohů Renemohl nechat tuto nespravedlnost jen tak a rozhodl, že Usíre se vrátí zpět a stane se bohem podsvětí a zemřelých.
Od těch dob putují mrtvé duše před Usíreovu stolici, kde bohyně spravedlnosti Maatváží jejich srdce. Pokud je lehčí než pštrosí pero, odejdou do ráje. Ale pokud je těžší, shltne duši ohavná nestvůra číhající u Usíreových nohou.

 
 

Reklama