.

Koňské nemoci

Tetanus

12. srpna 2011 v 16:35 | Renshi and Kazuka
Je onemocnění způsobené bakterií Clostridium tetani. Bakterie se vyskytuje ve střevech býložravců a trusem se dostává do půdy, kde sporuluje a přežívá i několik let. Bakterie se do těla dostane ve chvíli, kdy je nějakým způsobem porušena koňská kůže. Výsledkem je přehnaná reakce svalů (křeče) na běžné podněty jako je světlo, dotyk a zvuk. Prvními příznaky je ztuhlost pohybu a neochota při otáčení. Poté se objevují křeče, které začínají na hlavě a postupně postupují do celého těla. Kůň není schopen jíst ani polykat sliny. Uši jsou nepohyblivé, postoj koně je nezvyklý. Má široce rozkročené, natažené končetiny, ocas ztuhlý a zdvižený nahoru. V posledním stádiu kůň ulehá a umírá na udušení.
Tomuto krutému konci však můžeme zabránit, pokud si včas všimneme nezvyklých projevů. Ihned voláme veterináře a ten mu podá hyperimunní sérum, vysoké dávky antibiotik a sedativa, které uvolní stažené svaly. Rána, která byla vstupem infekce, pořádně zdezinfikujeme a cizí tělesa z rány odstraníme. Abychom se onemocnění koně vyhnuli, je nezbytná jeho vakcinace.

Edém plic

12. srpna 2011 v 16:05 | Renshi and Kazuka
Jde o nahromadění tekutiny, prosáklé z krve v plicích, a to buď přímo v plicních sklípcích nebo v plicní tkání.

Příčiny:
- často počáteční stádium zánětu plic;
- jedna z forem afrického moru koní, což je velmi nebezpečná virová infekce koní, která, naštěstí, u nás nebyla zjištěná už několik desítek let;
- těžké srdeční vady a srdeční nedostatečnost, při nich stoupá hydrostatický tlak v plicních kapilárách a tekutina z krve se doslova protlačí z cév do sklípků;
- zpomalení odtoku krve z plicních cév také způsobuje zvýšení hydrostatického tlaku v těchto cévách a prostup tekutiny z krve do plic; stává se to například tehdy, když kůň dlouho leží;
- alergické reakce (anafylaktický šok), kdy se zvyšuje prostupnost cévních stěn pro tekutiny;
- nadměrný příjem tekutin;
- přeplnění krevního oběhu solnými roztoky (nadměrné infuze);
- někdy při poruchách nervového systému (úraz hlavy) nebo po narkóze, příčiny nejsou jasné;
- přidušení (transporty v teplých, nevětraných, malých prostorách!);
- někdy při přehřátí či úžehu v nadměrně teplém a vlhkém prostředí;

Jak se projevuje:
- kůň se často třese a jinak projevuje strach,
- jeho sliznice jsou cihlově červené nebo namodralé (cyanotické),
- špatně se jim dýchá (dyspnoe),
- v jugulární žíle se může hromadit krev,
- tepová frekvence jde často až nad 100 tepů/minutu,
- veterinář při poslechu plic slyší charakteristické praskoty,
- v konečném stádiu lze pozorovat bílý nebo načervenalý (krev) pěnovitý výtok z nosu.

Co dělat:
Pokud je kůň přehřátý, je třeba ho ihned převést do stínu, uklidnit ho a opatrně chladit. I v jiných případech je třeba koně nechat v klidu, ve stínu, dopřát mu dostatek čerstvého vzduchu. Je třeba ihned volat veterináře, který může dále zasáhnout nebo bude zjišťovat jinou příčinu edému a léčit ji.

Letní vyrážka

12. srpna 2011 v 15:43 | Renshi and Kazuka
Letní vyrážkou se většinou myslí alergická reakce po bodnutí hmyzem. Onemocnění je spojeno s obdobím výskytu hmyzu a to bývá většinou od dubna do října. Nemocný kůň se projevuje tak, že má většinou postižené dorzální části těla (hlava, hříva, krk, hřbet, ocas). Kůň si neustále vydrbává srst a v oblasti krku a hřbetu se objevují velké ploché kulaté otoky. Které se později mění v praskliny a krusty bez srsti. Ocas je úplně holý bez žíní. Onemocnění zhoršuje prach, pot a jiné nečistoty. K tomu, abychom zabránili nemoci, musíme držet koně dál od hmyzu. V největší době výskytu komárů a jiných, držíme koně ve stáji a na okna dáváme jemné síťky. Pokud je kůň na pastvině, použijeme repelenty a dobrou ochranou jsou i letní síťované deky, síťky na oči a uši.


EIPH

12. srpna 2011 v 14:34 | Renshi and Kazuka
Je to zkratka z anglického "exercise induced pulmonary hemorrhage", což znamená zátěží vyvolané krvácení do plic. Konkrétně se jedná o poškození plicních kapilár a prostupu krve do plicních sklípků a konečných průdušinek. Je to stav, který postihuje především dostihové koně při rychlém tréninku nebo přímo v dostihu a to jak cvalové koně, tak klusáky. Podle amerických statistik prý EIPH trpí až 60 % plnokrevných koní v tréninku a 30 % amerických klusáků. V Evropě taková statistika není, ale zdá se, že procenta budou o trochu nižší.

Proč k EIPH dochází?
Zatím nebylo nijak dokázáno, že se na vzniku tohoto onemocnění podílí typ dráhy, ustájení nebo tréninku koně. Zdá se však, že rozhodujícím faktorem je rychlost a to rychlost přes 14 m/s = 840m/min.
Jak přesně však tato rychlost na stěny kapilár v okolí plic působí a proč ke krvácení dojde, není dosud přesně zjištěné. Předpokládá se však jistá predispozice těchto koní k EIPH - dostihoví koně jsou od mládí podrobeni velmi náročnému tréninku, kde musí podávat své maximální výkony, žijí převážně zavřeni ve stájích, ne vždy za vyhovujících bioklimatických podmínek - a to je nejlepší prostředí pro průběh infekčních a alergických onemocnění, která často nemusejí být pozorována nebo se na ně neklade patřičný důraz. Dochází však k poškozování koncových úseků dýchacích cest, které jsou velmi citlivé. Při velké rychlosti při tréninku nebo v dostihu pak změnou tlaku v této oblasti "snadno" popraskají kapiláry a dojde ke krvácení do plic.

Jak se EIPH projevuje?
Většinou koně nekrvácejí z nozder a diagnózu lze potvrdit pouze endoskopem, kterým se najde krev na dně průdušnice. Vyšetření musí proběhnout do 90 minut po zátěži, protože krev (které není mnoho) je pak řasinkami dýchacích cest posouvána směrem k tlamě a kůň ji polkne. Zatím se ani neví, do jaké míry může EIPH ovlivňovat výkonnost koně.

Kolika

12. srpna 2011 v 13:54 | Renshi and Kazuka
Kolika začíná běžným nechutenstvím nebo neklidem koně, tzn. že nepřijímá potravu a válí se v boxu. Často se potí, kope zadníma nohama, a je celkově neklidný. Při kolice se kůň snaží zaujmout pozici sedícího psa, aby ulevil tlaku zvětšeného žaludku na bránici a plíce.

Při zácpové kolice jsou méně slyšet zvuky charakteristické pro střevní činnost. Kontrolujeme ji přiložením ucha na břišní stěnu koně.

Při plynové kolice kůň trpí prudkými bolestmi střev.

Při močové kolice se přeplňuje močový měchýř, např. ucpáním močových trubic kamínky nebo pískem. Vše je doprovázeno křečí v hladké svalovině střeva. Křeč se stále stupňuje a bolest, která vzniká zatěžuje ústřední nervový systém. Ve střevě při křeči dochází k uzávěru, zplodiny pak prosakují na pobřišnici koně, která se může zanítit a vést tak až k zatížení srdeční svaloviny, což může znamenat smrt koně. Žádnou koliku nesmíme brát na lehkou váhu a proto ihned při takovýchto obtíží voláme veterinárního lékaře.


 
 

Reklama
Reklama